9 věcí, které mě zaujaly v červnu

5. 07. 2018 | 0 comments

Pobavilo, potěšilo, poučilo, posunulo.

#1 Nic mě v červnu nepobavilo tolik, jako časopis Faktor Soukup, ve kterém mediální magnát Jaroslav Soukup dělá rozhovor s Jaroslavem Soukupem – tedy sám se sebou. Ukázka bezskrupulózního vydělávání na tom, v jak nešťastném stavu je nálada ve společnosti. Nebojím se říct, že tohle snad nemá ve světe obdoby. Bulvár je proti tomu čistý jako tůňka. Vše, co o tomhle potřebujete vědět, najdete v článku zde.

#2 Z reklam mě pobavila především ta na Nokia. Co moc nechápu, je trend rapujících zvířátek. Věřím tomu, že pánové z reklam vědí, co dělají, ale mě osobně smysl uniká. A použití písně od Black Sabbath v reklamě na Renault mi vyloženě vadí, ale to už je jen můj osobní postoj.

#3 Do kin přišel film Jsem božská (I Feel Pretty), s Amy Schumer v hlavní roli. Obvykle nevěnuji pozornost třetiřadým komediím, nicméně Amy Schumer je pro mě jakýmsi vzorkem fenoménu císařovy nové šaty. Její existence je až archetypální povahy; člověk kompenzující nedostatek talentu nestydatým využíváním společenské nálady v její nejzjednodušenější a nejvulgárnější formě, a který své kritiky obviňuje z nenávistnosti a netolerantnosti. Šel by podle ní napsat ruský realistický román. Periferně jí sleduji jen proto, že jsem zvědavá, kdy jí konečně mainstreamová média přestanou brát vážně. Kdo to vnímá podobně jako já, tomu se bude líbit tohle video.

#4 O tom, že Facebook ztrácí sílu, se mluví už tak tři čtyři roky. Očekávatelný obsah, moc hejtů, moc názorů, moc fake news, moc reklamy. Říkala jsem to už v roce 2015 – jakmile si nějakého trendu začnou všímat zkostnatělé firmy, které s větou „To dneska frčí, tam jsou peníze.“ začnou vytvářet generické profily s příspěvky „Mějte krásný víkend“, tak je jasné, že tenhle trend začne brzy umírat. Jestli vás zajímají konkrétní čísla, tak zde jsou.

#5 Už delší dobu sleduji komunikaci Kauflandu. Ten v TV prezentuje několik typů reklam, které zběsile střídá: reklamy, co napodobují estetiku gifů, reklamy s Pohlreichem, reklamy o lásce k zaměstnancům, reklamy na čerstvost a standardní reklamy na týdenní slevy. Podle mě se řetězec snaží příliš rychle změnit svou komunikaci, a usiluje o pozici, jakou má třeba Lidl, kterému se povedlo stát se po letech setrvale kvalitního marketingu i služeb téměř love brandem. Kaufland na to jde ale příliš rychle, a tak je jeho sdělení špatně srozumitelné, a bohužel i kvalita samotných prodejen jde už od ledna prudce dolů. Rozhovor na toto téma s finančním ředitelem Kauflandu přineslo už v dubnu iDnes.

#6 Influencer marketing je velký trend, ale nadšení okolo něj začíná střízlivět. Nastává období boje s jeho slabinami, kterými jsou špatná kontrolovatelnost samotných influencerů, ale hlavně vysoké počty falešných profilů. Kdo si zaplatí reklamu u infulencera, který má falešné, tedy neexistující publikum, vyhazuje peníze oknem, aniž by o tom věděl. Do boje proti podobným vědomým, nebo i nevědomým podvodům, vytáhl nyní sám Unilever. Podvodné praktiky, které přestávají být známé jen odborníkům, chce potlačovat jednak skrze tlak na samotné platformy, nebo třeba skrze kontroly odběratelů metodou like-for-like.

#7 Stručné dějiny Hnutí, nová kniha Petry Hůlové. Moc jsem se snažila. Moc jsem si přála, aby se mi tahle knížka líbila. Můj pohled na současný (!) feminismus je, že skrze něj je snadný positioning, že je to snadná návnada pro určité cílové skupiny, že je to zkratka na cestě k tomu budovat love brand; pro mě je to zkrátka jen bezpečné, konformně nekonformní pole pro marketing. Knížka na mě ale, jakkoliv jsem jí fandila, působila jako souhrn do absurdna přehnaných argumentů těch nejextrémnějších zastánců současného feminismu, a to bez přidané hodnoty. Nejsem recenzent, takže odkaz na článek, který můj pohled nejlépe vystihl, je zde. Nicméně i tak, díky za každý slyšitelný hlas proti přehnanému #iamawhaman! proudu, který otáčí boj za dobrou věc do opačných extrémů.

#8 Podle průzkumů roste trend takzvané „ohleduplné spotřeby“, a to jak globálně, tak i v České republice. Lidé při nákupu častěji zvažují, zda zboží skutečně potřebují, zda je kvalitní a dlouho vydrží. V myšlení spotřebitele začíná mít vliv idea, že nákupní rozhodnutí mohou mít negativní dopady a že ohleduplnost při spotřebitelském chování může prospět životnímu prostředí. Více v článku zde.

#9 Znepokojil mě rozhovor se slovenskou novinářkou Zuzanou Kovačič Hanzelkovou a pozorně jsem sledovala skandál okolo Aktipu. Myslím, že vše, co se teď děje ve veřejném prostoru, upozorňuje na nutnost neustálé kritické reflexe toho, co je nám předkládáno. Clickbait je mocným faktorem při vytváření obsahu, takže je nutné filtrovat veškeré přijímané informace skrze síto zvažování, kdo jakou zprávu zveřejňuje a proč – ať už jde o politiku, nebo o byznys s nadějí. Informační doba s sebou nese vysoké nároky na schopnost pozornosti, analytického uvažování a zdravé skepse. Nejvyšší nárok ale přináší v otázce nadhledu: nenechat se strhnout žádným ukřičeným proudem. Nezapojovat se do přehnaných a absurdních diskuzí, ve kterých je evidentní nulová erudovanost diskutujících. Neživit půdu pro manipulaci. Nestát se tím, kdo tancuje, jak se píská. Zkrátka – nic neplatí jako dřív a v celé záplavě informací je třeba vždy hledat v pozadí sílu zájmů, nitek a trendů.

  • 4
    Shares
— zveřejněno ve čtvrtek 5. 7. 2018 | napsala Karla
DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY #9 VĚCÍ:

 „Sdílení informací zlepšuje kulturu podnikání. Přispějte do prostoru svou zkušeností nebo názorem, který pomůže ostatním. Sharing is caring.“

0 Comments

nové komentáře

💌

newsletter

nový článek vždy do schránky, inspirace pro život na volné noze a tipy, které dávám jen klientům 🤫

Odesílám vždy ve čtvrtek. Někdy každý týden, někdy obtýden.