Mentální energie není neomezené množství, tak je třeba s ní zacházet vědomě a s rozmyslem.

Můj den leckdy vypadá jako nekonečné vyřizování drobných úkolů, ale jádro mé práce je v kreativitě, kterou si nemůžu nechat brát. Proto si hlídám svojí mentální energii. Když si představíte, že máte na celý život jen její určité množství, které vám může zcela nekontrolovaně odčerpávat tisíce různorodých věcí, nemáte chuť s ní plýtvat nekonstruktivně. A také vás to učí neplýtvat energií ostatních.

1. Hranice

Slyšela jsem výbornou radu ohledně hranic. V Maslowově pyramidě je potřeba bezpečí a jistoty hned na druhém místě po fyziologických potřebách. Hranice pocit bezpečí vytvářejí, zvyšují, podporují – jak je libo. Budováním vlastních hranic tedy člověk pomáhá s hranicemi také ostatním. Když všichni vědí, na čem jsou, všem je lépe. Moje povaha tíhnoucí k tomu nezištně pomáhat se díky tomuhle konceptu vyrovnává s říkáním „ne“ snadněji. Hranice jsou základ pro úsporu mentální energie, a takhle je jejich údržba navíc poměrně „nízkoenergetická“.

2. Poznat, komu věnovat čas a komu ne

Některým lidem ráda věnuji čas a radu jen tak, ve formě „pošli to dál“ (i když konzultace jinak dávám jen placené). Jsou to ti lidé, kteří mou vydanou energii promění v něco pozitivního – třeba tím, že jim skutečně pomůže, že je posune, že jí sami pošlou dál ve formě inspirace pro ostatní, a podobně. Pak jsou tu ale takoví lidé, kterým neporadím ani za ty peníze, protože vím, že je akorát zbytečně utratí za něco, co nedokážou využít. Poznám je tak, že stále jen mluví a mluví, ale práce za nimi není vidět. A když je potkáte po tři čtvrtě roce, vykládají vám o tom samém problému, jako naposledy. Život je příliš krátký na to dávat energii těm, kteří ji pohltí jako černá díra a nepošlou ji dál.

3. Neřešit hejtry

Poměr dobrých zpráv vůči těm špatným je v mém pracovním dni tak pět ku jedné. Stejně mě ale jedna nepříjemná zpráva dokáže rozhodit víc, než mě potěší těch pět dobrých. Takovými zprávami nemyslím jen chyby své i cizí, ty dokážu vyřešit (třeba teď při psaní tohohle článku zjišťuju, že tiskárna klientovi v objednávce nedodala ty nejdůležitější etikety a tak desítky produktů nemůžou k zákazníkům odejít včas – před Vánocemi, kdy hysterie narůstá!), ale spíš hejty a drobné nespravedlnosti. Ty jsou vysávající proto, že jen nekonstruktivně znepříjemňují život a nic víc. Jediné, co na ně funguje, je prostě je „pouštět“, jak se říká. Když se k vám někdo nezachová dobře, pokrčit rameny a jít dál, nezůstávat u té situace, neprohlubovat jí, nenosit si jí s sebou, nevracet to tomu člověku. Jen tak je deficit energie co nejmenší – i když stejně nějaká ubude.

4. Být o samotě

K tomu, aby člověk mohl něco dělat, je třeba občas nic nedělat. Já jsem ryba, ráda si plavu ve svém světě bez vnějších rušivých vlivů a bez komunikace s ostatními. Jakmile se odpojím od světského ruchu, během pár hodin je má úroveň mentální energie zase obnovena. Z toho důvodu velmi dbám na nepracovní víkendy, anebo alespoň neděle – jinak totiž nemůžu v týdnu pracovat tak, jak je třeba. Na instantní odpojení pro chvíle, kdy není čas, pro mě dobře funguje jógová pozice dítěte, ve které se komunikací a informacemi přehřátá hlava dotýká země, což člověka aspoň trochu zpomalí.

5. Nekrmit se negativitou

Snažím se obklopovat laskavými lidmi, hezkými věcmi a poctivou prací. Snažím se nevyhledávat negativní zážitky. Netrávím čas nesmyslnými diskuzemi pod články, a nesleduji pořady, které stojí na ponižování lidí (jako jsou různé reality show). K bizárům přistupuji se smíchem a snažím se říkat vše s citem. Ne vždy to všechno jde, ale snažím se. Určitě jste slyšeli o těch dvou vlcích, jednom dobrém a jednom zlém, kteří se v člověku perou; vítězí ten, který je krmen.